Var za sníženého tlaku mohou pozorovat horolezci ve vysokých horách. Na Mount Everestu se voda vaří už asi při 70 °C. Když se voda začne vařit, tak i když ji budete dál zahřívat, už neporoste její teplota. Vaření v takto “studené” vodě buď probíhá hodně dlouho a nebo se v ní nedá vařit vůbec. Čaj, který k louhování potřebuje vroucí vodu o teplotě 100 °C, se správně nevylouhuje. Vaječný bílek, který k uvaření “na tvrdo” potřebuje asi 80 °C úplně neztuhne.

V běžném životě se v některých domácnostech využívá naopak vaření za vyššího tlaku, než je běžný tlak, ve kterém žijeme. A to v tlakovém hrnci. Možná ho znáte pod názvem “papiňák” (jmenuje se podle svého konstruktéra, Denise Papina). V něm se jídla vaří díky většímu tlaku rychleji. Tím, že se tlak v hrnci zvýší, může vystoupat teplota vody na vyšší hodnotu než na běžných 100 °C. Při vyšší teplotě se chemické děje v jídle odehrávají rychleji a potraviny jsou tak dříve připravené k jídlu.