Vidět duhu na nebi je krásný zážitek, který se nám poštěstí párkrát do roka.
Co takhle si vyrobit vlastní duhu v pokoji? Nepotřebujete k ní déšť, jen přímé sluneční světlo, které vám oknem dopadá do bytu.
Jdeme na to!
přímé sluneční světlo
průhledná nádoba s vodou (sklenička, hranatá omyvatelná bednička na hračky…)
židlička a bílý papír (jde to i bez nich)
Nesvítí zrovna u vás dost sluníčko a přesto byste si chtěli duhu vyrobit? Zkoušela jsem pro vás různé lampičky a baterky, ale s žádnou se mi nepodařila duha, která by stála za řeč… Až! Se světýlkem z mobilu! S tím, co při focení slouží jako blesk a taky se dá použít jako baterka. Počkejte na tmu a místo Slunce posviťte do vody mobilem. A koukněte, jaká duha vám vznikne!
(Na videu jsou duhy vidět trochu hůř, takže naživo si je užijete ještě víc!)
blesk z mobilu – baterka
průhledná nádoba s vodou (sklenička, hranatá omyvatelná bednička na hračky…)
židlička a bílý papír (jde to i bez nich)
Kde se schovávají barvy duhy, když zrovna nejsou na nebi?
A jak vlastně vzniká duha?
Odpovědi najdete v kresleném videu:
Voda ve vzduchu je všude kolem nás. Mraky jsou z vody, déšť i sníh jsou taky voda… Ale věděli jste, že voda ve vzduchu je i všude kolem nás, třeba v místnosti? I když tam neprší?
Pojďte to ověřit pokusem!
lednička nebo mrazák
prázdná sklenička
Už jste někdy viděli vařící se vodu, do které byste si mohli bezpečně sáhnout? Tak se pojďte kouknout a hned si ji taky sami vyrobte!
asistence rodičů (chce to sílu na vytažení pístu)
injekční sříkačka bez jehly
vlažná voda
Var za sníženého tlaku mohou pozorovat horolezci ve vysokých horách. Na Mount Everestu se voda vaří už asi při 70 °C. Když se voda začne vařit, tak i když ji budete dál zahřívat, už neporoste její teplota. Vaření v takto “studené” vodě buď probíhá hodně dlouho a nebo se v ní nedá vařit vůbec. Čaj, který k louhování potřebuje vroucí vodu o teplotě 100 °C, se správně nevylouhuje. Vaječný bílek, který k uvaření “na tvrdo” potřebuje asi 80 °C úplně neztuhne.
V běžném životě se v některých domácnostech využívá naopak vaření za vyššího tlaku, než je běžný tlak, ve kterém žijeme. A to v tlakovém hrnci. Možná ho znáte pod názvem “papiňák” (jmenuje se podle svého konstruktéra, Denise Papina). V něm se jídla vaří díky většímu tlaku rychleji. Tím, že se tlak v hrnci zvýší, může vystoupat teplota vody na vyšší hodnotu než na běžných 100 °C. Při vyšší teplotě se chemické děje v jídle odehrávají rychleji a potraviny jsou tak dříve připravené k jídlu.
Dokážete “přinutit” plechovku od pití, aby se “rozdrtila sama”?
Pojďte se kouknout, jak na to a naučte se to taky!
A společně s holkami zkuste najít správnou odpověď na otázku, co plechovku rozdrtilo.
asistence rodičů! (horká voda)
prázdná plechovka od pití
trocha horké vody
modelína (jako špunt)
chňapky nebo silnější rukavice
sporák
hrnec s vodou na vaření v horké lázni (není nutný)
hlubší talíř nebo miska (kdyby se plechovka převrhla, nebo kdybyste chtěli navíc plechovku polít studenou vodou)
hrneček se studenou vodou (pro větší efekt je možné plechovku ještě polít studenou vodou, ale na videu je vidět, že to není nutné)
Pojďte se naučit další kouzlo! Ovládněte kouzelnou hůlkou (v podobě zelektrovaného pravítka) na dálku tenký proud vody! Jak to udělat a proč a jak to funguje se jako obvykle dozvíte ve videu!
kohoutek s tenkým proudem vody
pravítko
papírový kapesníček, tričko, vlasy…
“Pokusy z elektrostatiky” zažíváme na vlastní kůži celkem často. Když se češeme, oblékáme přes hlavu mikinu z umělých materiálů (bavlna nebo vlna se tak dobře nenabíjejí) nebo když třeba převlékáme povlečení v posteli.
Někdy se nám stane, že přitom dostanete i ránu. Stává se vám to taky? Tak to jste právě vytvořili malou domácí bouřku. A více co? Když se vám náboj povede vybít ve tmě, můžete vidět i miniaturní blesk!
Že voda zmrzne v zimě v kaluži, nebo že se v mrazáku dají vyrobit kostičky ledu, to vás asi nepřekvapí. Ale umíte nechat zmrazit vodu “na přání”? Umíte zařídit, aby kapalina tekla a až vy se rozhodnete, tak aby v mžiku ztuhla? Jestli ne, pojďte se to naučit do dalšího videa!
Poznámky k videu:
V první lahvi aktivuji tuhnutí bouchnutím o linku. Pak láhev otírám rukou, aby bylo vidět dovnitř, probíhá mi tam zároveň (teď nevítaně – kazí to výhled) pokus “chytám vodu ze vzduchu” a lahev se rosí.
Ze druhé lahve jsem chtěla nalít vodu na talíř s kusem ledu a nechat před očima zmrznout vodu “na hromádce”. Mrznutí se mi ale nastartovalo už odšroubováním závitu, tak jsem začala rychle neplánovaně natáčet promrzání vody opět uvnitř lahve (to vidíte od času 0:54).
půllitrová PET lahev s převařenou vodou o pokojové teplotě
mrazák
utěrky
trpělivost a čas
Přechlazenou vodu najdeme v přírodě uvnitř mraků. V nich mohou mít kapičky vody teplotu až (těžko uvěřitelných!) – 40 °C. Přechlazená voda čeká “připravená” na impuls, aby začala mrznout. To může být například ledová částice, která kolem kapičky prolétá, “drcne” do ní, nabalí ji na sebe a tak narůstá do podoby kroupy.